Slavím 1461+ dní kojení

Můj prvorozený syn Ondřej oslaví 19. května svoje čtvrté narozeniny, cože už?!

Čas se dvěma malými dětmi uplynul tak nějak rychle. Jak jsem začínala s přípravou na kojení a jak pokračovalo naše počínání si můžete přečíst zde-> anebo v mém osobním příběhu.
Z mého malého (mohutného) miminka je krásný a statný chlapeček a já se dívím, jak mi ty dny uplynuly závratnou rychlostí.
Občasná amnésie z neprospaných nocí, kojení, růstů zubů a dalších trápení, jo ta by mohla mít na svědomí ten rychlý tok času a událostí.

Narození druhé dcerky a náročné období dvou kojených a nošených dětí. Potom další pokroky u prvorozeného, odplenkování se po 3. narozeninách a menší potřeba kojit se i v průběhu noci. Touha po mé vlastní seberealizaci mimo mateřství, studium, praxe laktační poradkyně, další online kurzy a najednou bum, čtyři roky „mateřského“ období utekly mávnutím proutku.

Že budu kojit čtyři roky jsem si neplánovala ani v nejbláznivějších snu.

Před těhotenství jsem si vlastně neplánovala vůbec nic. Potom, když jsem Ondřeje čekala,  jsem si říkala: „Hmmm tak třeba kojit ten jeden rok…“. Neměla jsem ponětí, tušení, že kojení je daleko více než výživa, že je to lék na bolístky, psychická úleva, zdravotní hit pro ženu i kojené dítě, že je to pouto mezi těma dvěma. Že možná i díky kojení se na své dítě žena dokáže lépe napojit a beze slov rozumět jeho aktuálním pocitům a potřebám.
Uplynul rok, dva, tři, čtyři …….čtyři roky kojení a z toho 2 roky a 3 měsíce dokonce tandemově. Byli období, kdy mě to fakt rozčilovalo. Teď už to nechávám plynout, samozřejmě, že máme domluvená pravidla, jako kojení jenom na uspávání, že už to není tak intenzivní. Už se ale neptám kdy? Skončí to?

Se zvědavostí se koukám do budoucna a říkám si, jaké to asi je, ten samoodstav?

Kojení do samoodstavu znamená, že dítě uzná svou potřebu kojení za naplněnou a samo řekne: „Mámo dost. Už mi to stačilo. Díky, už si nedám!“ Samoodstav je ukončení dlouhodobého kojení ze svobodné vůle daného dítěte.

Když se ve 20. měsících Ondřeje narodila Karinka a on se kojil intenzivně jako malé miminko, dělali jsme si legraci, že se snad obě naše děti odstaví ve stejnou dobu. Ha, a teď se bojím, aby tomu tak nebylo. Mladší dcerka se sice v noci kojí často, někdy až moc, ale vývojově je v lecčem rychlejší a jiná než její starší bráška. Například, když jsme u babičky, začíná vymýšlet, že chce spinkat u ní v postýlce a vypadá dost odhodlaně a připraveně, na rozdíl ode mně.

Nejen díky kojení, ale díky mateřství jsem se toho za ty čtyři roky spoustu naučila.

Naučila jsem se hlavně o sobě – jaké jsou moje stíny, limity, potřeby. Zaměřila jsem se díky tomu na sebe své nitro, na svůj rozvoj, učím se sebe – lásku. Učím se nelpět na věcech, na tom, jak to přesně všechno bude, nechat život plynout.

A tak tedy nelpím, nespěchám na samoodstav, a ani na synchronizovaný odstav. Děkuju přírodě a svému tělu, jak to všechno krásně zařídili. Díky za dar kojení!

P.S. Pokud Vás aktuálně zajímá, jak začít s přípravou na začátek kojení – můžete kouknout na můj tahák.

Kateřina Zelená
Jsem certifikovanou laktační poradkyní a kontaktní dlouhodobě kojící matkou dvou dětí. Ukazuji nastávajícím rodičům možnost připravit se na hladký začátek kojení. Zároveň nabízím podporu všem ženám, které již kojí nebo o kojení uvažují. Můj příběh si můžete přečíst zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.